Přeskočit na obsah

Právní podpora

Potřebuji právní pomoc

Na vaši obranu se nabízí zejména:

Podání trestního oznámení

Orgány činné v trestním řízení (zejména policii) můžete informovat o tom, že jste se stali obětí trestného činu:

Nebezpečného vyhrožování (§ 353 zákona č. 40/2009 Sb.)

„Kdo jinému vyhrožuje usmrcením, těžkou újmou na zdraví nebo jinou těžkou újmou takovým způsobem, že to může vzbudit důvodnou obavu, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti“

Důležitým faktorem je, zda projev útočníka (mluvený či psaný) ve vás skutečně vzbuzuje obavu z naplnění takovéto výhružky. Postačí přitom jedna jediná výhružka takovéto intenzity.

Nebezpečného pronásledování – tzv. stalkingu (§ 354 zákona č. 40/2009 Sb.)

„Kdo jiného dlouhodobě pronásleduje tím, že
  1. vyhrožuje ublížením na zdraví nebo jinou újmou jemu nebo jeho osobám blízkým,
  2. vyhledává jeho osobní blízkost nebo jej sleduje,
  3. vytrvale jej prostřednictvím prostředků elektronických komunikací, písemně nebo jinak kontaktuje,
  4. omezuje jej v jeho obvyklém způsobu života, nebo
  5. zneužije jeho osobních údajů za účelem získání osobního nebo jiného kontaktu,
a toto jednání je způsobilé vzbudit v něm důvodnou obavu o jeho život nebo zdraví nebo o život a zdraví osob jemu blízkých, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.“

Důležitým faktorem je dlouhodobost, vytrvalost a eskalace chování, které je u oběti schopné způsobit strach a vést k omezení každodenního fungování. Chráněné je i soukromí oběti, které nemá být narušováno.

Vydírání (§ 175 zákona č. 40/2009 Sb.)

„Kdo jiného násilím, pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy nutí, aby něco konal, opominul nebo trpěl, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až čtyři léta nebo peněžitým trestem“

Chrání situace, kdy jste agresivní formou nuceni nevěnovat se konkrétnímu tématu či jakkoli jinak rezignovat na součást vaší novinářské práce.

Pomluvy (§ 184 zákona č. 40/2009 Sb.)

„Kdo o jiném sdělí nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.“

Prostřednictvím přísnějšího trestu je pamatováno i na situace, kdy je pomluva šířena veřejně přístupnou počítačovou sítí, tedy na internetu nebo prostřednictvím médií.

V případě těch nejzávažnějších forem agrese se může jednat o trestní činy ublížení na zdraví.

Praktické informace o podání trestního oznámení

Trestní oznámení můžete podat sami. Nemusíte hradit odměnu advokáty a obecně lze říct, že trestní oznámení je „zdarma“. Je věcí státu, aby danou věc na své náklady důkladně prošetřil a útočníka potrestal.

Trestní oznámení můžete podat písemně (včetně e-mailu či datové zprávy) nebo osobně na jakémkoli útvaru policie.

Místní příslušnost není rozhodující, ale doporučuje se obrátit se na útvar nejbližší vašemu trvalému pobytu či místu práce, případně hlášenému incidentu.

Můžete se obrátit i na svou redakci a požádat zaměstnavatele, aby trestní oznámení podal za vás.

V obou případech však musíte počítat s tím, že policie bude potřebovat vaši součinnost a budete povinni na policii vypovídat, neboť bez vašich svědectví se věc posouvá jen obtížně. Vždy se zvažuje míra újmy v tomto konkrétním případě, jaká je motivace útočníka a jaké jsou důkazy.

Více informací naleznete zde: https://policie.gov.cz/clanek/postup-pri-podani-trestniho-oznameni.aspx

Důležité tipy

  • Při podání trestního oznámení nezapomeňte výslovně požádat o vyrozumění o tom, jak bylo oznámení vyřízeno.
  • Požádejte také o anonymizaci vašich osobních údajů a bydliště v policejním spise.

V některých případech může policie dospět k závěru, že chování útočníka nedosahuje intenzity trestného činu a věc postoupí k přestupkovému řízení. Ani to nepovažujte za prohru v dané věci. V takových případech může být útočník stále potrestán, a to formou pokuty (např. za přestupek proti veřejnému pořádku či občanskému soužití).

Pokud se závěry policie nebudete souhlasit, můžete se obrátit na dozorující státní zastupitelství s žádostí o přezkum. Nebojte se trvat na tom, že věc je pro vás natolik intenzivní, že je potřeba ji řešit v rámci trestního řízení.

Pokud se vy sami stanete terčem podaného trestního oznámení (např. je o vás tvrzeno, že vaše novinářské výstupy byly pomluvou), doporučujeme poradit se v rámci redakce či vyhledat kvalifikovanou právní pomoc. Případně můžete využít našeho kontaktního formuláře.

Podání žaloby

Na rozdíl od trestního oznámení, kde hlavní aktivitu přebírá stát a policie, jejímž úkolem je zjišťovat veškeré relevantní okolnosti, žaloba slouží jako soukromoprávní prostředek, kterým vedete spor sami za sebe proti konkrétní osobě.

Žaloba je na místě, pokud se vás někdo snaží zdiskreditovat a zasáhne do vašich osobnostních práv a vaší dobré pověsti. Například nevhodným zmiňováním vašeho jména či podoby, vyzrazováním vašeho soukromí nebo šířením nepravdivých informací o vaší osobě.

Žalobou se můžete domáhat, aby bylo od daného zásahu upuštěno a aby byly jeho následky odstraněny (klasicky už nic nezveřejňovat a zveřejněné smazat), aby se vám daná osoba omluvila, případně vám nahradila nemajetkovou újmu (včetně peněžitého zadostiučinění, pokud by bylo shledáno, že omluva nepostačuje).

Předžalobní výzva

Před podáním samotné žaloby je nejlepší zaslat druhé straně tzv. předžalobní výzvu, kde ji požádáte o nápravu věci a stanovíte jí přiměřenou dobu s tím, že pokud k nápravě nedojde, budete nuceni podat žalobu. Předžalobní výzva tzv. „na hlavičkovém papíře advokátní kanceláře“ v mnoha případech k vyřešení věci stačí, protože i druhá strana musí mít na paměti, že případný soudní spor je nákladná záležitost.

Důležité upozornění

O vaší žalobě bude rozhodovat nezávislý soud. Každá strana sporu bude mít právo se proti rozhodnutí soudu odvolat a je proto potřeba počítat s tím, že soudní spory trvají další čas.

Na rozdíl od trestního oznámení musíte počítat také s tím, že vedení soudního sporu je finančně nákladná záležitost.

Pokud byste chtěli využít tohoto institutu, doporučujeme vyhledat radu a pomoc, nejlépe z řad advokátů. Případně můžete využít našeho kontaktního formuláře. Totéž platí v opačném případě, pokud někdo zašle předžalobní výzvu vám či vás žaluje.

Využití tzv. Whistleblowingu

Jedná se o speciální postup podle zákona č. 171/2023 Sb., který se uplatní v situaci, pokud cítíte nutnost upozornit na neetické, nezákonné nebo škodlivé praktiky vašeho zaměstnavatele.

Například pokud byste měli pocit, že je na vás v rámci redakce, respektive mediálního domu vyvíjen nátlak (například ze strany nadřízeného), abyste se nevěnovali konkrétnímu tématu či jinak rezignovali na svoji novinářskou práci.

Zaměstnavatel by měl mít zavedeny metody, aby bylo možné oznámení podat.

V takovém případě se stanete whistleblowerem (oznamovatelem), kterému je podle daného zákona poskytována potřebná ochrana před případnými odvetnými opatřeními ze strany zaměstnavatele.

Obrana proti tzv. SLAPP žalobám

Jedná se o žaloby, kterými vlivné osoby či ekonomicky silné subjekty zneužívají soudní systém za účelem zastrašení a finančního vyčerpání novináře, který je zavalen takto vyvolanými spory a nemůže se soustředit na svou investigativní činnost.

Tyto žaloby bývají neopodstatněné a jejich cílem není dosažení spravedlnosti. Často jsou záměrně žalováni novináři, i když žalobce ví, že by se měl obracet například na médium, pro které novinář píše.

V takových případech je důležitá právní pomoc vydavatele, který může pro novináře zajistit právní pomoc ze strany advokáta a zároveň na podporu novináře vůči soudu deklarovat, že sporný obsah vznikl z jeho popudu a novinář pouze plnil zadané úkoly.

Pokud tyto možnosti novinář nemá, měl by samozřejmě vyhledat odbornou právní pomoc, nebo může využít našeho kontaktního formuláře.

Potřebujete právní pomoc?

Naši odborníci vám pomohou posoudit situaci a navrhnou nejlepší postup.

Nahlásit incident